Atletika, královna sportu, se znovu dostává do povědomí

VLADIMÍR KLÍMA

Prachatice – Lehká atletika, královna sportu, má své kořeny v Prachaticích v předválečných letech, ale jednalo se pouze o štafetové běhy mezi českými a německými studenty gymnázia.

„Atletika v dnešní podobě se začala v Prachaticích dělat až po roce 1960, kdy vznikl první atletický kroužek pod vedením Bedřicha Kouby,“ zabrousil do historie tohoto sportu v Prachaticích maratonec Jan Kocourek a doplnil, že dospělí začali provozovat atletiku v roce 1962 pod vedením Miroslava Málka a Pavla Procházky. Atleti se zúčastňovali přeborů na všech úrovních.

Nejúspěšnější doba prachatické atletiky začala v roce 1985. „Prachatičtí měli v soutěžích muže, ženy a dorostence. Nejúspěšnějšími závodníky byli Zdeněk Vymětal, přeborník republiky v desetiboji, a Ivo Procházka. V roce 1991 se Prachatičtí stali pod vedením Václava Kapice a Jozefa Štěpánka krajskými přeborníky v mužích,“ vybral ze známých jmen Jan Kocourek a doplnil je o Jindřicha Fiedlera, který zaběhl II. výkonností třídu v maratonu a stal se zakladatelem Štěpánského běhu v Prachaticích.

V roce 1993 atletický oddíl při Tatranu Prachatice ukončil svou činnost. „Atletika se pak provozovala jen na mládežnické úrovni při DDM Prachatice pod vedením Jana Plánka. V roce 1999 dokonce mladší žákyně vyhrály krajský přebor družstev. Závodníci starších kategorií hostovali v různých oddílech Jihočeského kraje a soutěžní atletika v Prachaticích postupně zanikla,“ doplnil J. Kocourek.

Atletický klub v Prachaticích jako takový následně obnovil činnost v květnu loňského roku. Předtím se tento sport provozoval v rámci různých kroužků při základních školách či při DDM. Impuls pro vznik klubu dal Antonín Pilát. „Když jsem se před jedenácti lety s rodinou přistěhoval do Prachatic a viděl tu krásný atletický stadion, byl jsem nemile překvapen, že zde žádný atletický oddíl neexistuje. Vždy jsem si přál, aby si mé děti atletiku, které jsem se i já v mládí věnoval a kterou považuji za základ pro většinu sportovních odvětví, alespoň zkusili. Myšlenkou založit atletický klub jsem se proto zabýval již několik let. A loni na jaře jsem s ní oslovil Honzu Plánka, který v té době znovu začal trénovat malé děti při DDM. Jsem rád, že se nám společnými silami podařilo klub rozjet a v současné době máme již přes padesát členů.“ vrátil se ke znovuobnovení oddílu atletiky Antonín Pilát.

Výbornou tradicí na Prachaticku jsou okresní souboje škol v lehké atletice, a to jak na prvním, tak druhém stupni. Na školách se královně sportu věnují, a tak základ pro vznik organizované atletiky zde byl. „Tyto soutěže jsou velmi dobrou a potřebnou podporou atletiky a sportu jako takového vůbec. Současně na školách existují i kroužky atletiky, takže základní povědomí o atletice mezi dětmi naštěstí existuje. Nemůžeme také zapomenout na děti těch, kteří atletiku dříve dělali nebo k ní nějakým způsobem inklinovali ve svém mládežnickém věku. A samozřejmě má plno dětí atletiku jako doplněk ke svým dalším sportům. Chodí k nám například lyžaři, cyklisté a další… ,“ hovořil o atletice A. Pilát.

Klub jako takový není jen o počtech sportovců, ale také o kvalitním trenérském zajištění. „V tuto chvíli se trénování věnujeme ve třech. Kromě mne ještě zmiňovaný Honza Plánek a Petra Jelínková. Navíc máme k ruce několik dalších asistentů, kteří jsou schopni a ochotni nám pomoci,“ uvedl k trenérskému zajištění Antonín Pilát.

V současné době samozřejmě využívají atleti především tělocvičen v Prachaticích, ale snaží se při dobrém počasí vyrazit i ven. „Trénujeme třikrát týdně. Finanční prostředky nejsou neomezené, takže si můžeme dovolit tělocvičnu dvakrát týdně a jednou týdně máme trénink venku, většinou na dráze,“ přiblížil tréninkovou náplň klubu trenér.

Klub má za sebou půl roku fungování. Na nějaké hodnocení je samozřejmě ještě brzy, ale určitě již mají trenéři nějaké postřehy. „Po založení klubu v květnu loňského roku jsme museli absolvovat nejdříve takové ty povinné administrativní záležitosti a zajistit základní personální a technické zázemí. Naplno jsme činnost zahájili se startem nového školního roku a musím přiznat, že zájem dětí nás mile překvapil. Nyní, po pár měsících přípravy, máme za sebou již dokonce první závody – krajské přebory v hale, kde se nám podařilo získat i první medaile (dvě stříbrné a dvě bronzové), což bereme jako velký úspěch. Především jsme však všichni, závodníci i trenéři, získávali zkušenosti. Skutečné výsledky budou vidět nejdříve až tak za dva, tři roky,“ shrnul dosavadní činnost klubu jeho předseda a zároveň trenér Antonín Pilát.

V tuto chvíli je ještě příliš brzy stavět si nějaké cíle, ale přeci jenom se v hlavách trenérů rodí myšlenky, jak atletice v Prachaticích pomoci, aby šla nahoru. „V době své aktivní atletické činnosti jsem byl v zimním období zvyklý trénovat v atletických halách. Jsem přesvědčen, že máme-li být výkonnostně konkurenceschopní, je potřebné našim sportovcům takovou kvalitní přípravu umožnit. Co se týče Jihočeského kraje, tak příliš možností tu není. Takzvaný atletický tunel je v Českých Budějovicích nebo v Nové Včelnici, nejbližší hala pak v Praze. Možná budu vypadat jako blázen a snílek, ale neodpustím si následující úvahu. Vím, že sportovně talentovaná mládež z Prachatic a okolí odchází velmi brzy sportovat a zároveň i studovat do Vimperku, Českých Budějovic, Prahy… Myslím, že bychom se mohli tento trend pokusit zastavit a snad i „obrátit“. Určitě by stálo za zvážení, zda bychom nezvládli postavit u nás v Prachaticích atletickou halu. Podle mého názoru by tato hala do budoucna pomohla rozvoji nejen atletiky, ale i dalších sportů, výuce TV ve školách, školám samotným (populační křivka je neúprosná), cestovnímu ruchu a především prestiži, zviditelnění a budoucnosti našeho města… ,“ přenesl se do budoucnosti Antonín Pilát. Zda je reálná, nebo jsou to jen sny, které se neuskuteční, to ukáže až čas.